V prvním e-Booku ZDARMA jsme otevřeli téma Svobodného Domova a vědomého přístupu ke stavbě vysněného domu. To se snadno řekne, ale jak na to?
Způsobů je mnoho a každému může vyhovovat jiný. U každého člověka se záměr, se kterým ke stavbě přistupuje může lišit, stejně tak se bude lišit i konečný výsledek.
Před tím, než začneme dělat praktické kroky, je třeba mít základní informace o záměru. Za tímto účelem vzikl tento článek.
Záměr je náš postoj, je to naše odpověď na otázku PROČ? Jedná se o základní touhu, hlavní myšlenku, díky které jsme začali konat. Můžeme říci, že je to ve své podstatě motor.
U záměru je důležité nezůstávat příliš na povrchu. Čím hlouběji do sebe půjdeme a vědoměji rozpoznáme naši základní nejniternější touhu, tím přesněji záměrem (směrem) trefíme cíl.
Pokud tomuto kroku upřeme bdělou pozornost, může se stát, že si sice postavíme nový rodinný dům, který jsme na začátku chtěli, ale je možné, že se nedostaví kýžené pocity.
Může to být tím, že jsme zamířili na „jiný“ terč, možná jsme nevědomě převzali cizí záměr, nebo jsme zůstali na povrchu a netrefili přesně (střed). Když si na začátku zvolíme záměr, který nevychází z našeho nitra, těžko můžeme najít náš pravý domov, nebo nás jeho nalezení bude stát mnohem více času a energie.
Na cestě ke Svobodnému Domovu není rozhodující co bychom chtěli všechno mít (vlastnit), ale jak bychom se chtěli cítit, co bychom chtěli prožívat a zdali Domov, který budeme tvořit, bude tyto hodnoty podporovat či nikoli.
Často děláme věci jen proto, že je dělají všichni ostatní, nebo že se to od nás očekává. Jedná se o věci, nad kterými již nepřemýšlíme, převzali jsme je do svého života, jako fakt, nějakou hodnotu, dogma.
Na jednu stranu je to v podstatě snadné, jako bychom předali vlastní zodpovědnost na bedra někomu jinému. Ovšem to je velká chyba, jediné co opravdu předváme do cizích rukou není zodpovědnost, ale vlastní moc, moudrost a síla. Stáváme se tak bezmocní.
Ale jak je to možne? Jde přeci o “prověřený” zajetý způsob života, proti kterému snad nemůže nikdo nic namítat. Dělají to tak všichni, naši rodiče, sousedé, kamarádi a jejich rodiče, celá společnost. Nemohou se přeci všichni mýlit.
Co když se jedná pouze o setrvačný způsob života? Mohlo by se do určité míry jednat pouze o náš alibistický přístup?
Naši rodiče, ale i celá společnost nám od dětství říkali co máme dělat, abychom v dospělosti byli šťastní.
Někdy přímo slovy, ale většinou hlavně tím, v jakém prostředí jsme žili a vyrůstali. Tyto hodnoty byly a jsou všude kolem nás.
Musíš se dobře učit, udělat si maturitu, vysokou, pak si seženeš dobré zaměstnání, postavíš pěkný dům, najdeš si ženu, budeš mít děti a všechno bude tak, jak má být. Já tomu věřil, stejně tak, jako většina z nás, nikdo to nezpochybňoval. Brali jsme to jako ideální vývoj člověka, jako hodnotu spokojeného života.
Nejdřív škola, pak zaměstnání, pak kariéra, pak bydlení, pak rodina, pak výchova dětí, pak naplňování očekávání druhých, pak, pak, pak, pak smrt. A pak? Možná lítost nad tím, že život nebyl naplněn.
Přemýšlejme. Žijí takovým způsobem? Jsou šťastní? Přejí svým dětem lepší život? Možná věří, že když budeš ještě úspěšnější ve škole, ještě úspěšnější v zaměstnání a budeš mít materiální hojnost, pak už určitě budeš šťastný? Pořád nejsme dost bohatí, dost vzdělaní, dost poslušní…
A tak se tu všichni snažíme, bojujeme, honíme a předháníme…, že ani nemáme čas uvidět co za sebou zanecháváme.
Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel. Tím spíš je čas s tím začít.
Bylo uděláno spoustu studií a výzkumů, které prokázali, jak chování davu, většiny, ovlivňuje naše vlastní svobodné rozhodování. Dav, masa lidí ovšem nepřemýšlí jako celek, ale přemýšlí často pouze jednotlivec a ovlivňuje postupně chování celé skupiny. Staletí je tento jev zneužván k manipulaci s lidmi. Ovšem né vždy je to co dělají všichni ostatní správné pro nás, často je tomu právě naopak.
Lidstvo si už důkladně vyzkoušelo tento nalinkovaný směr, to kam nás dovedl můžeme zažívat na vlastní kůži, vidíme a prožíváme „naší tvorbu“ všude kolem sebe. Naštěstí čím dál více lidem přichází určitá úroveň uvědomění, díky které se začínají odpoutávat. Sami uvažují a začínají si tvořit svůj vlastní život.
Abychom se pohli z místa, je třeba se zamyslet a procítit místo ve kterém se teď nacházíme, prozkoumat myšlenky a názory, kterým dnes věříme. Vyhodnotit si je. Podpořit to co se nám v životě osvědčilo a funguje a to co nefunuje je třeba poznat. Vyvíjíme se pokud neopakujeme stejné chyby stále dokola.
Osobně budu šťastný, když se moje děti budou mít lépe než já a budou žít v lepším prostředí.
Zkusme se na chvíli zpomalit a zamyslet se, sami za sebe. Je to co dnes žijeme opravdu to co si v hlouby srdce přejeme prožívat?
Mít ženu, děti, dům to všechno je fajn, ale toto všechno by mělo vzejít z prostředí lásky a svobody, být v něm obsaženo.
Zaměřme se proto na vytvoření ideálních podmínek pro sebe i naše děti, abychom mohli bezezbytku naplnit náš lidský potenciál a mohli jsme plně rozkvést.
Čím více lidí bude mít stejný záměr tím rychleji se vše bude vytvářet v hmotném světě.
Jsem rád, že ještě není pozdě přehodnotit svá přání (směr) a děkuji za všechny prožitky a poznání, která mě posouvají i když to někdy bolí.
Naštěstí jsme všichni dostali do vínku vše potřebné (rozum i cit), abychom si sami určili vlastní hodnoty.
Jaký je ten váš záměr?
V příštím díle se podrobněji podíváme na praktické kroky JAK můžeme odhalit svůj opravdový záměr, který bude čistý a trvalý.
Díky za vaše názory pod článkem, každá diskuze je plodná, chvála i oponování.
Na stránkách www.svobodny-domov.cz jsme pro vás připravili ePrůvodce I. etapou cesty za Svobodným Domovem – Poznání svého pravého záměru, který si můžete bezplatně stáhnout ZDE >>.
A ještě jako žhavou novinku pro vás mam i dokončenou II. etapu cesty – Hledáme místo pro život aneb jak si zajistit pozemek pro stavbu domu , více informací zde >> .
Děkuji za vaše komentáře pod článkem i za případná sdílení.